Dálkové ovladače

Dálkový ovladač používá denně snad každý z nás. Ovšem už ne každý ví, co se skrývá uvnitř. V tomto článku se mimo jiné dozvíte, že to není tak složíte, jak se může zdát.

Princip dálkového ovládání je znám už mnoho let. Jak celý proces vývoje probíhal, kdo stál za jeho zrodem a čím vším si musel dálkový ovladač projít, si můžete přečíst v článku Historie dálkových ovladačů. Ovladače, jaké je známe dnes, prošly dlouhým vývojem a na počátku byla jako u většiny podobných vynálezů lenost. První dálkové ovladače byly velké, nepraktické a se zařízením byly spojeny kabelem. Dnes už je to naštěstí úplně jinak. Ovladače spolehlivě vykonají svou práci, umí ovládat mnoho funkcí a přesto se některé vlezou i do dlaně. To je možné jen díky  konstruktérům, kteří se stále snaží zmenšovat elektronické součástky a přitom zvyšovat jejich kvalitu a funkce.

Mozek dálkového ovladače

Jedním z nejúžasnější vynálezů minulého století, který změnil svět, byl integrovaný obvod (obr. 1). Když v roce 1958 zkonstruoval Jack St. Clair Kilby z firmy Texas Instruments první integrovaný obvod, asi netušil, jak moc bude jeho vynález pro celý svět užitečný. Používá se dnes snad ve všech přístrojích a dálkový ovladač není výjimkou.

Obr. 1 - Malý integrovaný obvod je mozkem celého dálkového ovladače.

V tomto malém elektronickém obvodu o velikosti třeba i nehtu je uloženo vše, co dálkový ovladač dokáže. Každému tlačítku na ovladači přísluší určitá funkce a po stisknutí tlačítka integrovaný obvod rozpozná, zda chcete například přepnout program nebo ztišit zvuk, a vyšle příslušný impulz do zařízení . Integrovaný obvod (IO) je vlastně takovým mozkem dálkového ovladače. Naproti tomu jeho srdcem je tzv. rezonátor, který určuje, na jaké frekvenci se impulzy budou vysílat.

Co se stane, když stisknu tlačítko na ovladači?

Když večer sedíte u televize a chcete si přepnout program, přidat hlasitost nebo třeba vypnout televizor, použijete k tomu jistě dálkový ovladač. Stisknutím tlačítka spojíte na desce plošných spojů příslušné kontakty, čímž vyberete potřebnou funkci. Je zajímavé, jak málo součástek stačí k tomu, aby dálkový ovladač fungoval. Kromě integrovaného obvodu ovladač obsahuje již jen velice málo součástek. Samozřejmě některé speciální typy ovladačů s displeji a mnoha nadstandardními funkcemi obsahují mnohonásobně více součástek. Pro základní funkci ovládání našich zařízení ovšem stačí pouze zmiňovaný integrovaný obvod, rezonátor, led dioda a tranzistor.

Obr. 2 – Tenká deska plošného spoje ovladače.

V dnešní době jsou nejčastěji používány ovladače na bázi infračerveného světla. Proto další neméně důležitou součástí každého takového ovladače je LED dioda (světelná dioda, obr. 3), která převede elektronické impulsy z integrovaného obvodu na světelné impulsy.

Ovladače vysílají neviditelné světlo

Toto, lidským okem neviditelné světlo, se šíří směrem k zařízení (TV, DVD, SAT…). V přístroji, který chceme ovládat se nachází čidlo na bázi tranzistoru, které přijímá impulzy z ovladače a převádí je zpět na elektrické impulzy. Ty jsou potom vedeny do procesoru.

Obr. 3 – LED dioda (světelná dioda), která z ovladače vysílá infračervené světlo

Každý výrobce má svou sadu kódů pro ovládání svých zařízení. Proto Vám nebude fungovat  ovladač z TV Sony na televizor Panasonic. Jakmile se Vám pokazí originální ovladač, musíte najít náhradní, který bude kompatibilní s Vašim zařízením.